JAK SI UDRŽET VNITŘNÍ POHODU

16.09.2019

Jak si udržet vnitřní pohodu? Jde to těžko, ale je přínosné to zvládnout.

Jak? Rozhodnutím a trváním si na svém: nenechat se rozhodit. A to ani přímým atakem na moji osobu.

Uvědomit si, že všechno jsou pouhé zkoušky za účelem mého rozvoje. Pochopit proč a za jakým účelem se děj/událost odehrává zrovna tím daným způsobem.

Vidět za všech okolností v ději pouze lásku.

Máme právo se naštvat, vybouchnout své emoce, pokud možno ne na slabší lidi nebo děti a zvířata. Nechat projít své emoce, které nezadržuji, už kvůli tomu, že vím, jak mi ublíží. To znamená zacpou mi solar plexus a usídlí se v hněvu, vzteku a zlobě, či nenávisti. To vše pak spěje k mému onemocnění jater, slinivky, střev, žaludku, ledvin a žlučníku. Pokud vše pustím ze sebe ven, ublíží těm okolo. Mohu si být jista, že se vrátí ke mně jako bumerang.

Stane se v podstatě totéž. Slova, kterými jsem ublížila svému okolí, se velmi těžko a pracně berou zpět. Vždy zanechají jizvu na vztahu. Pokud těchto ublížení je víc, střádají se v člověku dokud pohár trpělivosti nepřeteče a daný člověk vybouchne... Málokdy zná pravidla duchovního řádu tak, aby vše chápal jako zrcadlení svého vlastního posunu.

Pokud o tohoto člověka nechci přijít, protože si ho z různých důvodů vážím a stojím o jeho přízeň, mám si uvědomit, co jsem v něm vzbudila za emoce. Pak se začnu divit, co on na to...

Jeho chování odpovídá emocím ublížení a láska pomalu odchází z našeho vztahu, neboť přestává být důvod jí stavět na kvalitních základech. Pak oba v tomto vztahu trpí, protože mají mezi sebou nekvalitní komunikaci.

Komunikace je základem kvalitního vztahu, postaveném na vzájemné úctě k bližnímu i na úctě sama k sobě.

Jak vše můžeme napravit? Nepouštět se do nekvalitních hádek, které podporují živočišný vztah mezi partnery, místo vztahu podporujícího duchovní rozměr.

Tím si zavírám cestu k vztahu vzájemného růstu a jen si odžívám"vymlacující" se karmu.

Zablokovávám si rychlejší duchovní růst pohodovou cestou, pouze s kvalitním zrcadlením a úsměvem na rtech. Sama si shazuji na svoji cestu kamení, s kterým se mi špatně manipuluje, chci-li ho odstranit.

Uvědomím si, kde mám slabiny ve svém soužití s partnerem, vypíšu si jednotlivé body a důsledně, bez odkládání na potom, měním svůj úhel pohledu na sebe.

Dovoluji si přiznat i to nepříjemné, protože jedině tak , v pojmenování, mám šanci s tím něco udělat.

Poděkuji za veškerá zrcadlení, která mi k tomu pomohou. Rozhodnutí je vždy na mně, jakou kvalitu života hodlám prožívat.

S láskou Jana Sedlmajerová